shrnutí škol. roku 1996/97 (1. část)

Psaní do deníku mě asi nějak omrzelo a když už jsem na tebe narazila tak nebyl čas ani chuť. Asi vážně stárnu. A konečně si začínám uvědomovat ten fakt, že jsem naposledy ve škole...aspoň teda pravděpodobně. Nedokážu si sebe představit jako učitelku. Zrovna já že bych krotila bandu malých dětí? Nepravděpodobné! Ale tak kdo ví co mi ořinese budoucnost. Sama pořád nevím co bych chtěla dělat. Jo vim absurdní...

Tak ale abych se vrátila trochu do minulosti. Je toho vážně hodně co se za celý rok stalo. Ja jinak, kdy taky byl klidný rok... Asi začnu tím nejhlavnějším, po velkolepé slavnosti o prázdninách, kdy bylo nalezeno Uniterum(vzácný drahokam pravděpodobně vyrobený zakladateli) a bylo odevzdáno Bradavicím se až po moc krátké době ztratilo. Na hrad přijeli bystrozoři a dali se do vyšetřování. Obvinili několik učitelů, ale žádného velkého úspěchu nedosáhli. Na nějakou dobu vše i tak nějak utichlo. Jenže co se nestalo začal se na hradu objevovat podivný prášek a hodně dlouho jsme nevěděli o co jde. Joo Matty! Na toho bych skoro zapomněla! Můj nově objevený bratranec Matthew Pierce. Syn bratra mé mámy. Ze začátku prázdnin to mezi náma bylo zvláštní, Matty byl hodně zamlklí až mě to občas rozčilovalo. Teď je vše jinak, snažím se ho začlenit do kolektivu, aby měl hodně přátel a netrpěl tím až tu nebudu. Vede se mnou lektvarový sklad a dokonce má i holku!                                                    No skončila jsem u prášku. Tak nějak jsme se vkradli do kabinetu z jednoho podezřelích učitelů, který záhadně zmizel. V jeho kufru jsme našli různé kameny a i knihu kde psali o Uniteru. S nově nalezenými informacemi jsme zašli za Gordonem Alertem a svěřili mu naše poznatky i to, že Uniterum je pořád na hradě.    Bystrozoři odešli s neúspěchem a my se ještě s pár lidma dali do pátrání na vlastní pěst. Matty, John a Ammy potkali jednoho dne ducha, který rozhodně nebyl odtuď a o Uniteru rozhodně něco věděla byl to on kdo zanechával prášek po hradě. Odmítal se s  nimi ale bavit dokud nezjistí jeho jméno. John Worthman (bývalý ředitel) Ano nakonec jsme na něj přišli.                                                                                      Sice to nebylo jednoduchý, ale podařilo se mi přesvědčit knihovníka, aby mi to jméno zjistil z jeho starých svitků. Asi jsem teď u něj za šprtku. :D                                                                                                           A tím začalo naše dobrodružství!

Prozradil nám, že se Uniterum ukrývá v tajné místnosti a dal nám hromadu úkolů co jsme museli splnit než jsme do samotné místnosti šli.

           1. Aspoň jednoho člena z každé koleje.                                                 2. Životabudič pro každého zástupce koleje (dva dny uležený na měsíčním svitu)

       A tak nás bylo 9.                                                                                                                                                                                   Já, Matty, Benji, Ay, Ammy, Alice, Darius, John a Jeniffer

Řeknu vám nebyla to jedna místnost, ale spíš obrovskej komplex místností. Nakonec se ukázalo že je to třípatrovej komplex! Ale na první výpravě jsme se nedostali dál než do druhého patra. Člověk by řekl, že když je to místnost pro žáky ta to bude nějak vypadat, ale vlezli jsme do 700 let starý kobky s pavoukama, krysama a se zeleným sajrajtem, kterej byl všude i kapal ze stropu! Děsně to páchlo a zima tam byla taky velká. Na tohle jsme nebyli připravený.

Hned u první hádanky jsme se zaseklina hodně dlouho. Nervovali jsme se tam u toho a i se pohádali. Seskládat kostky tak, aby jsme prošli dál byl prostě nadlidskej úkol. Hlavně když na ně nešlo stoupat. Po dlouhém a úmorném brodění se v zelené břečce jsme se dostali dál do dalších chodeb a na moc dlouho jsme si neoddychli. Salamandři...no fakt..tohle je tajná místnost pro děti? 

Celou noc jsme se s nimi potáceli a pak usnuli na oheřelé zemi. Že to nezní zrovna příjemně? To jsem teorve na začátku.Teď nás čekala druhá hádanka, která byla i docela nebezpečná...neviditelná cesta, kde ale všude okolo byla propast dobrý 3 metry hluboká.Pádům jsme se ale nevyhli...bohužel.Já měla naraženou ruku a Ay něco s kotníkem. Mohlo by to bejt ještě horší?  Jo! Vždycky to může bejt horší ! Protože co by mohlo bejt horší než neviditelná cesta s propastí? ?

NEVIDITELNÉ BLUDIŠTĚ O ROZLOZE FAMFRPÁLOVÉHO HŘIŠTĚ!!