Jak to celé začalo

Byla černočerná tma, tichá noc. Zrovna začínalo svítat, když mladý muž vstoupil do bytu. Nebylo by to tak překvapivé, kdyby nebyl byt celý naruby. Michael zděšením uskočil od dveří a ihned vytáhnul svoji hůlku.

„Haloo!“ ozvalo se z jeho třesoucích se úst. Nikdo neodpovídal. Vešel dovnitř a pomocí hůlky prozkoumával každičký kousíček jeho bytu. Až na ni narazil…

„Lucindo!“ ztěžka oslovil svoji manželku, která měla potrhané šaty a rozřízlé břicho. Žila.

Mladík ji popadl za ruku a lehce mávnul hůlkou. Byli pryč.

__________________________________________________________________________________

Mladičký lékař seděl vzorně u svého stolu v nemocnici a zapisoval svoje poznatky z odvedené práce.

„Dalš-„ houknul, když se zrovna otevřeli dveře a on ani nedokončil svoji myšlenku. Dovnitř vpadli dvě osoby. Muž a krvácející žena. David zamrkal. Pár si prohlédl a při pohledu na ženu mu přejel mráz po zádech.

„Lucindo?“ zalapal po dechu. „Co se sakra stalo?!“

„Nestůj tam tak! Dělej něco!“ řval vyděšeně muž.

David opatrně položil ženu na záda a začal prohlížet břicho jeho sestry. Všude byla krev. Co má dělat? Je doktorem pouze několik měsíců a zrovna dnes ho nechali na celé oddělení samotného. Nevěděl, co má dělat. „Pane bože…“ vydechl.

Svolal sestřičku a už byli na sále.

__________________________________________________________________________________

Bylo už ráno, když se žena s cuknutím probudila. Nechápavě se rozhlížela po místnosti. Byla v pokoji. Nemocničním pokoji. ‚Co se to sakra…‘ projelo ji hlavou. Uslyšela, jak někdo oddychuje.

Lehce do něj drkla. „Michaele,“ promluvila na něj s velkou dávkou nejistoty. „proč tady jsem?“

Muž otevřel oči a hned už u ní klečel. Otevřel pusu, jako kdyby chtěl něco říct, ale vyrušilo ho otevření dveří.

Do místnosti vpadl mladý lékař, mohlo mu být maximálně 25, elegantně upravené vlasy a ve tváři ustaraný výraz, bylo vidět, že se moc nevyspal. „Lucinda Star. Bodná rána do břicha…“ začal David. „Mám špatné zprávy… Při operaci nastaly komplikace a… a…“ oči se mu zalily slzami, ale ty hned zahnal mrkáním. „Tvoje dítě už není naživu.“

Oba bývalí rodiče ztuhli, matka se nahlas rozplakala a Michael ji se slzami na krajíčku objal. David ale pokračoval… Zhluboka se nadechl a spustil: „Ještě jedna věc.“ Michael na něj vrhnul nenávistný pohled, ale Davida to nezastavilo, věděl, že se stane to nejhorší. Oba ho zavrhnou. „Lucinda už nikdy nebude moct mít děti. Zranění ji porušilo…“ David přestal mluvit. Neměl už komu co říct. Michael i s jeho ženou zmizeli. Přemístili se. David padl na nemocniční lůžko a spustil se naříkavý pláč.