Jak šel čas o Silvestru [1999/2000]

1.1. 2000         15:00

Jestli jsem někdy jen na vteřinu zapochybovala o vývoji svého života musím to teď vše vzít zpět. Asi je pravda to, že vše co se nám děje se děje z nějakého důvodu. Je den po Silvestru a já tomu pořád nemůžu uvěřit. Bude ze mě paní!

31.12. 1999       19:00

Honosná, velká a pompézní oslava nového milénia je tu a já si sčesávám vlasy do drdolu. nechávám jeden pramen volně spuštěný podél obličeje. Nasazuji si šperky od Lucase a zamyšleně se prohlížím v zrcadle. Neočekávám žádný konec světa ani nic speciálního. Očekávám oslavu plnou jídla, pití a tance.

21:00

Matty s Alice jsou nějak pohádaní. Takhle jsem si ten Silvestr vážně nepředstavovala. Aspoň že hrají dobrý písničky a jídlo a pití je vynikající.

21:30

Matty se někam vypařil a Lucas taky. Alice pořád sedí u baru a vypadá strašně smutně. Doufám, že to nebylo fakt nic vážného a vyřeší to mezi sebou.

21:50

Odchytla jsem Lucase, když jsem se po něm šla podívat. Už jsem se vážně začínala totiž nudit. Sedli jsme si spolu k parketu a pozorovali páry na parketu. Jeho přítomnost mě uklidňovala a už jsem ani tolik nemyslela na Alice a Mattyho.

22:45

Lucas mě vyzval k tanci ! No fakt !

23:00

Začala taneční soutěž takže jsme se hodně rychle vrátili na své místa.

23:40

Vyhrál Adam s Gianem. Byla to vážně super podívaná a Gian s korunkou byl k nezaplacení. No prostě naše královna parketu Gian.

23:45

Chtěla jsem si dojít pro skleničku vína, protože mi vážně už vyschlo v puse, ale Lucas mě zastavil. Docela neomaleně. Proč bych si jako nemohla dát druhou sklenku vína...  Z mého zamyšlení mě probral až hlas, který volal mě a Lucase na parket. Než jsem se stihla vzpamatovat, už mě tam Lucas dotáhl a já na něj nechápavě koukala. A pak mluvil a mluvil. Nedokázala jsem se ani pohnout. Měla jsem slzy na krajíčku a pak přiletěla ta sova. Do teď jsem si myslela, že mi chce Lucas jen vyjádřit lásku na naše roční výročí, ale když přiletěla ta sova a já viděla tu malou krabičku.. Nemohla jsem tomu uvěřit. Myslela jsem si že sním. Svět okolo mě se zpomalil a já vnímala jen jeho a jeho jedinou otázku.

"Vezmeš si mě?"

1.1. 2000     0:15

Už je po ohňostroji a všichni nám gratulují. Požádala jsem Giana, aby mě štípl. Přece jenom co kdyby náhodou. Ale realita zůstala netknutá a já tím pádem budu Blame. (možná)